Zdravím všechny, kteří sem zavítali. Hned ze začátku bych chtěla poděkovat své drahé kamarádce Marušce, která mě po třech týdnech intenzivního přesvědčování nakonec přesvědčila o tom, že blogování není úplná blbost, jakkoli blbě to slovo zní.
Rozhodla jsem se tedy, že tento blog - jelikož, jak jste si, minimálně podle názvu, všimli , umění, hlavně to klasické, je moje velká láska - budu využívat jako takový kulturní deníček.
Myslím, že na úvod by to mohlo stačit. Doufám, že se Vám, milí čtenáři, budou mé články líbit a že prominete začátečnické chyby, protože přiznejme si - žádná zkušená bloggerka nebo proflákaná kritička nejsem. Zatím...
A já jsem celá unesená z toho, že mám tu čest, být prvním komentářem! Už mám mimochodem napsaný článek na tvou maličkost, ale zveřejním ho, až když budu doma, abys mě popřípadě nijak fyzicky nenapadla..
OdpovědětVymazatTěším se na další články od Tebe.
Děkuji. Už se těším, co se o sobě dozvím, ačkoliv mě lehce zneklidňuje, že by se mohlo stát, že po publikování inkriminovaného článku bych mohla mít náladu fyzicky napadat lidi...
OdpovědětVymazatJsem ráda, že tě přesvědčila, bude co číst :).
OdpovědětVymazat